Nikdy nevíš
Sobota, 13.8.2016
Nic mě nebolelo, ale něco nebylo v pořádku, byla to neadekvátní dřina. Chyběla mi energie, a cítil jsem lehký pocit jakoby slabosti nebo jako kdyby mi nesedlo nějaké jídlo. Bylo to tedy tak trochu upachtěné a celkem vydřené. O to více jsem si toho cenil, a cením, po doběhu.
A téměř hned po příchodu domů se ukázalo v čem asi byl problém. Dostavil se velký pocit hladu, takže to byl asi klasický hlaďák, ale naštěstí mě nezastihl na trati v plné síle. Dost překvapení protože 2.5 hodiny před během jsem obědval (rýže a kuře), 30-40 minut před během půlka banánu a kousek hořké čokolády. Zvykl jsem si před během něco malého sníst, protože právě hlaďák je pro mě celkem strašák. Asi dvakrát už se mi při běhu dostavil, a fakt je to dost nepříjemné. No, budu přemýšlet.
Už dlouho chci napsat, že miluju jeden úsek. Mám před ním respekt, ale taky jej mám rád.
Jde o téměř kilometrové, lehké stoupání – viz mapa. Dneska jsem odbočil kvůli focení, ale alespoň jsem se pak vrátil zpět. Vždycky když na něj jdu, tak to beru jako výzvu ;)
Kratičké video, jen tak ;)
Kousek trasy from Ales.Polasek on Vimeo.
Posted on Sobota, 13 srpna, 2016, in Beh, Sport and tagged Ambit, Běh, Endomondo, Sport, Suunto. Bookmark the permalink. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Nikdy nevíš.