Pás vs psyché
Neděle, 13.1.2019
Nemám fitka rád, necítím se v nich dobře a má vnitřní introvertí část tady jede naplno. Předpokládám, že hlava je příčinou pro mě divného jevu.
Po třech kilometrech na páse jsem unavený tak, jako ani po pěti kolometrech venku ne.
Mohou za to vysoké tepy, které mám na páse po celou dobu běhu, a kterých venku nikdy nedosahuju. Venku běhám tempem 9 – 10 km/hod, ve fitku jem to třeba dnes snížil na 7,5km a tepy přes 170, obecně se mi hůře dýchá, nemůžu se najít (své pohodové tempo a uvelebit se v něm), což se venku vůbec neděje.
Budu ještě nějak experimentovat, protože nějakou fyzičku si přes zimu chci zachovat a studený vzduch nemůžu. Ale je to crazy, na páse mám pocit, jako kdybych v životě neběhal.
A dost často píšou, že je to na něm lehčí. Tak určitě :)
Jinak taky píšou, že je dobré si na páse dát náklon 1 stupeň. Dávám si 1-2 a mám pocit, že je to pro mé nohy vážně lepší.
Jo a díky mému funkčnímu triku, mě pás vždycky, když sáhnu na nějaký čudlík, kopne. Ať žije elektřina :)
Posted on Neděle, 13 ledna, 2019, in Beh and tagged Běh, Sport. Bookmark the permalink. Napsat komentář.